Ne, nepřeháním! Skutečně to tak je – moje hlava je před explozí!
Ocitám se v období, které jsem už dlouho nezažila. Hlavou mi běhá tolik, ale opravdu tolik myšlenek a zajímavých nápadů, že nejsem vůbec schopná je udržet. Kdybych si své nápady nezapisovala, určitě bych o spoustu z nich přišla. Lítají jeden za druhým, jeden nahrazuje další a nelze ani říci, zda lepší. Zkrátka každý je jiný a každý něčím nový a zajímavý. Je to krásné období, protože mě to přirozeně nutí tvořit a vyrábět.
Je ale víkend. Čas, který chci trávit s rodinou. A přestože jsem si řekla, že o víkendu nebudu pracovat, úplně to tak nejde. Sice mám sklizený šicí stroj i žehlící prkno s žehličkou, ale díky tomu dostává prostor má představivost a kreativita. Takže nepracuji a pracuji zároveň. Sedím u televize, sleduji film a vlastně vůbec netuším, o co tam kráčí. V mé hlavě se odehrávají úplně jiné příběhy. Příběhy látek, nití a barev. Kreativita mi vůbec nejde udržet na uzdě. A mně to vůbec nevadí. Zatím. Díky tomu vznikne spousta krásných výtvorů, které budou dělat radost.
Zítra začíná pracovní týden a já přesně vím, co budu dělat. Je to moc příjemné mít plán a jasný cíl. Zvláště, když jsou to věci, které mne naplňují a dodávají mi energii, radost a optimismus do dalších dní. Ale je mi jasné, že se budu muset naučit svou představivost ovládat. Musím zůstat svou paní. Kdyby mi totiž vybouchla hlava, tak už by nic hezkého nevzniklo.
A to by byla škoda.
Nemyslíte?
Hanka
