Mám radost!
Dnes je to přesně dva měsíce co jsme s Klárkou spustily náš e-shop.
Na facebooku je vás 44 a na Instagramu o 20 víc. Jak sami můžete sledovat, neustále vznikají a na e-shop přibývají nové výrobky z mých nápadů. I když mám díky jejich množství někdy hlavu na prasknutí, jsem ráda, že je mám! Navíc můžete nově náš obchod i produkty hodnotit. Této služby využíváte a mne těší, že zatím zaznamenáváme jen pozitivní odezvy. Díky za to. Uděláme vše pro to, abyste byli spokojeni i nadále.
Tak, to bylo krátké shrnutí druhého měsíce našeho fungování a teď už konečně k příběhu, na který čekáte.
A o čem bude?
Před měsícem jste se dzvěděli, jak to všechno začalo. Dnes přišel ten správný čas, abych vám prozradila, jak vznikl název Hanessa.
Je to příběh, který spojuje dvě má životní období. Útlé dětství a dobu dospívání.
Tak, to bylo tak. Když jsem byla malá, spoustu času jsem trávila s mým tatínkem. Jezdil domů jen na víkendy, protože přes týden pracoval mimo domov. Byl mi proto hodně vzácný. Byla jsem klučičí typ, visela jsem na něm jak klíště. Chtěla jsem všechno vidět, všechno znát a všechno umět. Trávili jsme spolu veškerý volný čas. Ať už v dílně při práci se dřevem, na rybách u vody a nebo honbou za motýly loukami a lesem (v té době se to ještě smělo). A tenkrát mi z nějakého důvodu začal tatínek říkat Hanes. Ano, zní to chlapecky. Mně to ale nevadilo, ba naopak. Vlastně se to úplně nabízelo. Odlišovalo mě to od ostatních Hanek, které jsem znala a holek vůbec. Bylo to jiné a povznášejíci.
Pak, to už bylo v teenagerském období , jsem byla v kině na snímku Velké vítězství. Jednu z rolí tam ztvárnila tehdy moje nejoblíbenější zpěvačka Madonna. Bylo to o ženském baseballu a já chtěla také něco takového zažít. Začala jsem se pídit po sportovních kroužcích a objevila softball. Bylo to úžasných pár let, které jsem tím sportem strávila. Byly jsme skvělá parta se skvělým trenérem! Na tréninky jsem nosila černé triko s červeným nápisem Happiness. Bylo vyšité krásným ozdobným psacím písmem a naše dívčí družstvo si díky tomu začalo říkat "Hepiny". Každá z nás byla Hepina.
Obě tyto etapy zaujímají v mém životě velmi důležité místo. Dost mě ovlivnily a do života mi daly hodně dobrého. Sama jsem proto názvy z těchto období - tedy Hanes, Happiness a Hepina - spojila a začala si říkat Hanessa.
Čas od času mě takto zkusí oslovit i můj manžel, aby zjistil, zda na to pořád slyším.
Ano, slyším. A čím dál líp!
Proto byl název našeho projektu víc než jasný. A co víc! Naše logo je stejným písmem, jako byl onen nápis na mém softallovém triku. Je to spoustu let, triko už dávno nemám, ale ten nápis vidím pořád jak dnes. Zkrátka, patří ke mně!
Tak. A je to venku :-)
Hanka
